Způsob pěstování využívá toho, že brambor když klíčí, tak nasazuje výživové a plodné kořeny (části kořenů na kterých rostou hlízy) postupně po celé délce lodyhy. Já sám jsem to takto pěstoval ve svém mládí a mohu potvrdit, že se nemusí plít plevel, je dobrá ochrana před jarními mrazíky, velmi nízká, takřka žádná spotřeba hnojiv, jediné nářadí, které vezmete do ruky je lopata. Čím více zpracujete organického odpadu, (shrabané listí z podzimu, včetně plevele, papíru, lepenky, trávy, štěpků, dřevěných pilin a pod.) tím méně hnojiv.

Léto je v plném proudu a přichází čas přípravy druhé várky základního hnojova přírodní zahrady - kopřivové jíchy. Aneb jak zadarmo téměř bez práce vyrobit z všudpřítomného plevele u plotů vyrobit hnojivo plné důležitých živin. Kopřivy u nás před sekačkou bráním vlastním tělem!:-) Výroba kopřivové jíchy:

Poslední léta se to u nás hemčí cizokrajnými rostlinami. Pěstují se banány, pomeranče, fíky... Tím jsou cennější staré tradiční krajové a regionální odrůdy, které prakticky vymizely z našich zahrádek. Jejich zachování a rozmnožení si dala za cíl společnost Gengel. Můžete u nich objednat tradiční odrůdy (semena i řízky) a rozmnožit je tak dále.

Jedním ze způsobů, jak se skvěle vyhnout hrozbě geneticky modifikovaného jídla, pesticidů a toxických přídavků je začít vaší vlastní organickou zahradu. Zatímco zahrada může být tak velká, jak jen chcete, máte výhody, že přesně víte, jak je vaše jídlo připravováno a proto to stojí za ten čas a námahu do toho jít. Jak brzy zjistíte, je relativně snadné nastartovat vaší první organickou zahradu.

Jak na farmě již mnoho let pěstujeme brambory bezorebným systémem.

Na jaře, můžeme brzy, protože brambor není citlivý na chladno, si
najdeme nějaký nevyužitý kousek pozemku či nějaký záhon, který je třeba
zaplevelený a potřebujeme ho do budoucna bez dřiny zušlechtit.