Pěstování brambor v pytlech/sudech

Způsob pěstování využívá toho, že brambor když klíčí, tak nasazuje výživové a plodné kořeny (části kořenů na kterých rostou hlízy) postupně po celé délce lodyhy. Já sám jsem to takto pěstoval ve svém mládí a mohu potvrdit, že se nemusí plít plevel, je dobrá ochrana před jarními mrazíky, velmi nízká, takřka žádná spotřeba hnojiv, jediné nářadí, které vezmete do ruky je lopata. Čím více zpracujete organického odpadu, (shrabané listí z podzimu, včetně plevele, papíru, lepenky, trávy, štěpků, dřevěných pilin a pod.) tím méně hnojiv.

Brambory vyžadují mnoho dusíku nejlépe koňský hnůj, ale stačí i dobrý kompost zalívaný splaškami ze senkrovny (septiku). Nepamatuji si, že by se někdy septik vyvážel do čističky "hovnocucem", vždy šel na kompost a nebo pole.
Naklíčené brambory se zasadí do mělké vrstvy 10 cm uleželého a vlhkého, loňského, shrabaného listí a pokryjí 10 cm kompostu nebo hlíny a po vyrašení cca 10-15 cm stonku se tento pokryje další vrstvou organických odpadků a navrch hlíny. Nechají se pouze vrcholové listy s částí cca 5 cm stonku. Brambora vyrazí ze zahrnutých částí stonku nejenom kořeny ale i plodné kořeny na kterých jsou hlízy. A tak se pokračuje dále až se dospěje k hornímu okraji pytle a nebo sudu (igelit pytle se postupně jak přisypáváme hlínu roluje zespod nahoru) . Brambora na vrcholu vegetace má silnou a bohatou korunu ze stonků a listů, vzhledem k dobré výživě (organické odpadky se zárověň postupně rozkládají na humus a živiny) nesrovnatelnou s klasickým pěstováním. Výnos je několikanásobný, na cca 30 cm výšky pytle a nebo soudku, se počítá s jednonásobkem sklizně. Postupným zahrnováním se dosáhne i toho, že brambora je částečně chráněna před plísní.
Z toho plyne, že pytel a nebo barel o průměru cca 30 cm a výšce 1 m dá v optimálním případě 3 násobnou sklizeň.
Oba dva způsoby mají stejný (až na maličkosti) způsob pěstování. A oba mají své výhody a nevýhody :

1) pytle.
Výhody:
- Pytle od hnojiv jsou lépe skladovatelné po sklizni.
- Pytle se dají ve většině případů použít, použité od různých hnojiv a jsou zadarmo jako odpad.
- U pytlů stačí pouze odstřihnout spodní dva rohy.
- Jako pytle na pěstování se dají použít též kupované tzv. odpadní pytle, jsou ovšem slabé a mají tendenci se
protrhnout.
- V pytlích se velmi dobře postupně zvyšuje výška zeminy. Při začátku pěstování je igelit pytle srolován na okraji
a k rostlině jde více světla.
- Brambory sázíme předklíčené již v dubnu. Když je zima, jarní mrazíky, tak se dají srolované obruby narovnat a vytvoří
nad rostlinami takový jakýsi skleník. Vrchní okraje se spojí třeba kolíčky na prádlo.
- Až trojnásobná sklizeň na jednotku plochy.
- Dnes se dají sehnat jako odpad při balení výrobků. Třeba po hnojivech, výhoda jsou silné.
- Pytle dáváme těsně k sobě. Lepší využití místa.

Nevýhody :
- Špatná manipulace, ruce po nich kloužou.
- pytle mají malou trvanlivost. Po třech, čtyřech letech je igelit sluncem narušen (degradován) a postupně praská a
rozpadá se.
- nedají se skládat na sebe jako barely.
- Odpadkové pytle se dají použít max 1 x, silnější 2 x.

2) Barely:
Výhody :
- Dají se skládat do dvou řad nad sebou, lepší využití místa, až 6 násobná sklizeň na jednotku plochy.
- Lepší manipulace, dva lidi barel plný hlíny a vyrostlých brambor sundají z druhé řady úplně v pohodě váha tak 80-100 kg
podle velikosti barelu.
- při navrtání dir v protilehlé části dna, kterou se barely překrývají se spodní řadou, jsou spodní barely vodou která
vyteče z vrchních zalévány i s hnojivy, které se vyplaví. Zaléváme tudíž nejdříve horní a po hodině i spodní barely.
- Barely plné hlíny jsou velmi dobrou ochranou před střelbou jako třeba druhý obraný val.
- Vzhledem k tomu, že při skládání je mezi nimi mezera musí být první řada překryta druhou ve spodní řadě. Alespoň
základní ochrana proti střelám

Nevýhody :
- výsadba musí být provedena až je po zmrzlých. Není možné přikrytí jako u igel. pytlů a navíc kov barelu, velmi účinně
ochlazuje prostředí uvnitř.
- Při dosypávání hlíny v barelech je obtížnější manipulace, barely horní řady přesahují částečně do půdorysu spodní řady.
- Dosypávání horní řady je možné pouze z nějaké podložky, štaflí.
- Barely zaujímají velký prostor na uskladnění.
- Rostliny v barelu nejsou (po prvotní část růstu) na světle a proto se neúměrně vytahují (jsou tenké stonky). No dyť když se nedá barel srolovat. :lol:
- Barely se musí na protilehlých stranách provrtat nebo prorazit, nejlépe tak aby otvory vrchních barelů byly nad hlínou
spodních.
- Sice snadná ale přesto pomoc druhého člověka při manipulaci s vrchní řadou je nutná. Teda pokud se nespokojíte s
tím, že vrchní řadu před sklizní zvrhnete z té horní, hrozí sice pomačkání plechu barelu ale ten se dá šlapáním dát do
původního tvaru.
- Barely je třeba vevnitř natřít, nejlepší je asfalt rozpuštěný za tepla v naftě a nebo benzínu, pozor na oheň, odstavit
horký asfalt z ohně a v dostatečné vzdálenosti zamíchat benzín. Nepodceňujte, mě to při tom blaflo a byl to fajnovej
požár. Asfalt nesmí být přehřátý, jinak při zamíchání benzín vyprchá.
- část vnější směrem na sever natřete černou barvou a na jih bílou, Bílá je nutná, v létě by se přehřívaly kořeny a
brambory zahynou.
- barely musí být svojí plochou stavěny na severní stranu pozemku, tak aby byly osluněny jižním slunkem.
Proto se jako druhý val proti střelbě dají použít omezeně, pouze na severní straně.
- Barely je nutné pokládat s mezerou mezi nimi, překrytí horního dna může být tak cca 5 cm, spodní rostliny by neměly moc světla.
- Povrch země pod barely je nutné urovnat aby byly stabilní i ty ve vrchní řadě.

Tak a to jsou moje zkušenosti z mládí u rodičů a dnes na zahradě to dělám stejně. Minimum námahy, úspora místa skoro žádná hnojiva, shnije tam jakýkoliv bordel co se normálně odhazuje do popelnic včetně popele z kamen. A úroda jaké bych nedosáhl ani náhodou na jednom aru plochy a s neúměrnou námahou (někdy bylo v bramborách víc plevele než natě brambor, pravidelně ke konci vegetace). V barelu ani plevílek. A to mám pouze 15 ks barelů, průměr 40 cm
výška 80 cm z plechu.
A když se na podzim podíváte na ty pytle a žlutoučké brambůrky tak je to radost. Doporučuji zkusit, budete překvapeni.
Autor : miki

Aktivní témata na fóru

  • Pozdě, ale přece. Jak to řekl ten Robejšek? Když už není zbytí, tak i ten...

  • to je ale novinka... http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/rakousky-kancler-rozdelovani-uprchliku-neni-resenim-migrace/1574870

  • no nebo si najdi stáj, kde podestýlají slámou...

  • No jo, to mě mohlo trknout s tou půdou. Jenže já sypu na zahradu i...

  • jehličnaté piliny okyselují půdu. Konečně napadl sníh a my se konečně můžeme vydat na sjezdovku...