1) FIFO - tedy pravidelná rotace běžně konzumovaných potravin
2) Strategické zásoby

Domnívám se, že optimálního výsledku, tedy zajištění přežití rodiny, dosáhnujen kombinací obou metod.

Způsob pěstování využívá toho, že brambor když klíčí, tak nasazuje výživové a plodné kořeny (části kořenů na kterých rostou hlízy) postupně po celé délce lodyhy. Já sám jsem to takto pěstoval ve svém mládí a mohu potvrdit, že se nemusí plít plevel, je dobrá ochrana před jarními mrazíky, velmi nízká, takřka žádná spotřeba hnojiv, jediné nářadí, které vezmete do ruky je lopata. Čím více zpracujete organického odpadu, (shrabané listí z podzimu, včetně plevele, papíru, lepenky, trávy, štěpků, dřevěných pilin a pod.) tím méně hnojiv.

Nastal čas vyzkoušet, jak dokážeme žaludovou mouku zpracovat. Nejprve jsem ji jen smíchal se solí, s vodou a s tmavou chlebovou pšeničnou moukou v poměru 4:1, protože samotná žaludová mouka má nízkou pojivost - placka by nedržela pohromadě. Výsledné placky chutnaly jako velmi sražený a celkem nedobrý tmavý chléb. Ne, takhle ne.

Minulý víkend jsme spolu se Sepštákem a Vymrcňákem sbírali žaludy, ze kterých chci udělat mouku. Zkouším to už teď, mám jednu zimu na to vypilovat některé postupy, abych je příští rok uměl a nezvoral to.

Analyzovaný materiál pochádza zo šiestich lokalít okresu Nitra: Kostoľany pod Tríbečom, Ladice, Neverice, Horná Kráľová, Mojmírovce a Poľný Kesov. Skúmané lokality ležia v etnicky zmiešanom regióne, to znamená, že sa v ňom nachádzajú vedľa seba dediny so slovenským etnikom, dediny s maďarským etnikom a dediny zmiešané, zväčša s prevládajúcim maďarským etnikom. Zo skúmaných lokalít sú Kostoľany, Neverice, Mojmírovce a Poľný Kesov dediny slovenské, Ladice a Horná Kráľová sú dedine etnicky zmiešané. Všetky tieto lokality patria k starým sídliskám, o čom svedčia archeologické i písomné doklady.1