Jídlo a pití

PTAČINEC – DIVOKÉ, VÝŽIVNÉ A OMLAZUJÍCÍ JÍDLO, DOSTUPNÉ I V ZIMĚ

Ptačinec někdy také Žabinec (Stellaria media) známe úplně všichni.

Ne všichni si však uvědomujeme, co to vlastně na svých záhoncích zjara tak úpěnlivě likvidujeme.

 

A tak v lepším případě na kompostu, v horším v popelnici, končí jedno z nejvýživnějších jídel z našich zahrad. Po ochutnání by se mnozí zahrádkáři velmi divili, protože by zjistili, že tato houževnatá a trpělivá rostlinka chutná podobně jako „čerstvý letní hrášek“.

 

Tato rostlinka je nesmírně houževnatá a vytrvalá. Na podzim nám rychle pokrývá zeleninové záhony a vydrží na nich zelená až do jara. Lehce se vysemeňuje a rozrůstá. Daří se jí na půdách bohatých na kyslík – zahrady, pole, komposty, skládky a kolem cest. Její poléhavé lodyhy mohou dorůstat do délky až půl metru.

Protože je velmi odolná v jakýchkoliv podmínkách, můžete si natrhat nesmírně dobré zelené vitamíny a minerály i v našich drsnějších zimních měsících. Kdo má na zahradě skleník, má jistou úrodu po celou zimu.

Jeho chuť jsem objevila vloni a kdykoliv jsem si šla přes zimu natrhat porci na záhon či do skleníku, cítila jsme ve svém těle úžasnou blaženost.

Důkladně čtěte, co za dokonalou potravinu nazýváme „plevelem“!

Co tato úchvatná a dobrá bylinka obsahuje:

Vitamín C, beta-karoten, thiamin, riboflavin a vitamín E.

Minerály a stopové prvky:

Draslík, vápník, fosfor, hořčík, křemík, chlor, sodík, síra, zinek, mangan, chrom, kobalt a vysoké množství železa.

Dále obsahuje:

Mastné kyseliny, fytoestrogen genistein, sliz.

 

Aby byly informace více komplexní, popíši pár látek, jež „ptačinec obsahuje“ pro lepší představu jeho neuvěřitelné výživové hodnoty jak pro ženy, tak i pro muže.

 

Dámy, chcete něco fungujícího na pleť?

Fytoestrogen „krásy“ genistein:

-zpomaluje proces degradace a předchází poruchám zdraví

-Genistein je podobný ženským pohlavním hormonům“estrogenům“  a má velmi silný „kosmetický“ účinek na pleť

-kompletně chrání pokožku před chátráním

-navozuje aktivitu kožních buněk a způsobuje tak pozitivní změny na buněčné úrovni

-zlepšuje celkový vzhled pleti

 

THIAMIN (Vitamín B1):

-je nezbytnou součástí asi 30 enzymů

-je potřebný pro neporušenou funkci nervového systému, srdce, ledvin a trávicího traktu

-je velmi citlivý na teplotu a při vaření se zcela zničí, proto trpí současná civilizace jeho nedostatkem

 

RIBOFLAVIN (Vitamín B2):

-ptačinec je velmi dobrý zdroj vit.B2 pro vegany

-je důležitý pro stav kůže, očí, funkce srdce a dalších orgánů

-má vliv na metabolismus cukrů, tuků a aminokyselin

- je nezbytný pro buněčný metabolismus

 

SÍRA-prvek života:

-pomáhá organismu vzdorovat bakteriím, plísním, houbám

-desinfikuje krev, stimuluje produkci žluče, chrání před toxiny a negativním vlivem záření a znečištění

-podílí se na syntéze kolagenu (nejdůležitější bílkoviny pro zdravou kůži)

-je nezbytný pro zdravý růst vlasů, nehtů, pro inzulin,chrupavky a krev

-pomáhá trávení a vylučování

-její nedostatek způsobuje poruchy růstu, ekzémy, dermatitidy, lámavost vlasů a nehtů nebo jejich špatný růst

Bohužel se v komerčně pěstovaném a vyráběném jídle skoro vůbec nenachází a proto vám na zahradách a v přírodě roste tento dokonalý doplněk- žabinec.

 

MANGAN (Také něco pro MUŽE):

-má vliv na mužské pohlavní buňky a správnou činnost pohlavních žláz

-je důležitý pro zdravou činnost mozku, zlepšuje paměť a překoná únavu

-zlepšuje využití vitamínu C v těle (v rostlinné říši je vše pěkně pohromadě)

-nedostatek manganu způsobuje: nedostatek chuti na sex, bolesti kloubů, pesimizmus, zhoršení sluchu, hučení v uších, stavy neklidu

 

KOBALT:

-podílí se na tvorbě červených krvinek

-podílí se na tvorbě hormonů štítné žlázy

-podporuje vychytávání jódu

-jeho nadbytek i nedostatek vede ke vzniku STRUMY, chudokrevnosti, hubnutí, zvýšení únavy

-snižuje krevní tlak

 

MASTNÉ KYSELINY:

-jsou nezbytnou součástí každé buňky našeho těla a jsou zdrojem energie

 

Jak se vám líbí šíře působení této rostlinky?

Konzumují se: listy, květy i nať.

Nať je prý mírně projímavá, ale já si myslím, že jen pouze když se tepelně zpracuje. Na mě v syrovém stavu tyto účinky neměla.

Je ale pravda, že koncové části bohaté na čerstvé lístky jsou nejchutnější, vykvetlé už nemají tak jemnou hráškovou chuť a nať je blíže ke kořenům tvrdší a houževnatější.

 

V lidovém léčitelství se rozdrcené listy Ptačince přikládaly na oči při zánětech.

Čerstvě rozdrcené listy se mohou přikládat na „nežity“, aby rychleji dozrály.

 

PRO POUŽITÍ V KUCHYNI se používá nekvetoucí nať, která má jemnou chuť. Odstraní se lodyhy a na vaření či do salátů se používají lístky s mladými koncovými lodyhami.

 

JEDEN TIP NA SALÁT (RECEPT):

Namočené mořské řasy (nejlepší a nejchutnější je Wakame) na několik hodin či přes noc .

Najemno nakrájíme řasu, ptačinec, okurku nebo jinou a barevnější zeleninu(pariky, rajčata atd.).

Smícháme s olejem (olivový, z Ostropestřce mariánského, avokádový, konopný či jiný), zakapeme citronovou šťávou, můžeme přidat i trochu mořské soli a kdo chce více ostré chuti, doporučuji rozmačkaný česnek nebo čerstvý kayenský pepř.

Můžete si salátek posypat slunečnicovým, sezamovým nebo dýňovým semínkem – či nasekanými oříšky.

Při vaření se ptačinec může přidat do polévek, do karbanátků, do pomazánek, k zelenině na těstoviny atd.

 

Promyslete si při jarní péči o zahradu, zda tento „výživný poklad“ vyhodíte.

Přeji vám moudré rozhodnutí.

 

Autor: Marie Špačková

www.jajsem.com

převzato: http://www.jajsem.com