Dnes bych se chtěla rozepsat o tom, že již kdysi dávno mne ovlivňovali lidé svým minimalismem, aniž jsem věděla, že je to minimalismus. Moc se mi líbilo, jak si vystačili s málem.

Ani nevím jak, vlastně podobně jsem nastartovala do života v počátcích dospělosti. Všeho bylo málo, bylo málo peněz, a tak vše se do nově vzniklé rodiny pořizovalo postupně. Nevím, kde se to zvrtnulo, že jsem podobně jako mnozí kolem mne pořizovala to či ono a také si dělala radosti maličkostmi. Dnes již vím, že člověk by se měl umět radovat vnitřně a ne fyzickými věcmi kolem sebe, kterými zaplácává vnitřní chudobu. Nejbohatší je ten, kdo se umí oprostit od nadbytečných fyzických věcí. A samozřejmě nejšťastnější. Kdo je vnitřně šťastný a spokojený, nepotřebuje se obklopovat mnoha nepotřebnými zbytečnostmi. Tento náhled jsem získala až po dlouhých letech. Sice to nebylo moc rychle, ale jsem ráda, že jsem minimalismus objevila.

Nejprve bych se chtěla zmínit o mých prvních vzorech, na které nemohu zapomenout:

1. Standa

Standa se stal mým prvním vzorem. Dodnes o tom ani sám neví. Byl to můj kluk. Bydlel sám v garsonce, na rozdíl ode mne, kdy jsem ještě bydlela s rodiči pod jednou střechou. Standa měl všeho pomálu, jako téměř každý mladý člověk, když začíná. Dodnes vzpomínám na jeho šatní skříň. V ní tři police, téměř prázdné. V jedné měl asi tak troje trenýrky, troje ponožky. V další tři trička, tři košile. Pak jedny náhradní rifle. Jeden oblek na tyči, jednu zimní bundu. Prostě paráda! Prázdný prostor jsem mu již tehdy záviděla. Mohu přiznat, že i dnes.

2. Irenka

Irenka je žena ve středním věku. Má tři děti (dvě již dospělé a jednoho syna ve věku třináct let). Její manžel má také dvě dospělé děti z prvního manželství. Irenka s manželem a synem bydleli v malém bytě dva plus kuchyňský kout. Moc se mi líbilo, že jim k životu pro tři lidi stačí jen pár metrů k žití. Přesněji pouhých čtyřicet metrů. Samozřejmě k nim často docházeli na návštěvy vdané dcery s manžely a dětmi. Někdy také přespali. Přesto byli spokojeni, v pohodě. Manžel vyrobil úložné prostory, a šlo to.

3. Marie

Marii znám již mnoho let. Posledních dvacet let bydlela v menších bytech. Proto musela mít málo věcí. Nyní již bydlí sama, dcera dospěla a odstěhovala se. O to více se Marie zminimalizovala. Asi ani o tom neví. Jen říká, že nic víc nepotřebuje. Má doma opravdu jen věci, které sama potřebuje. Nějaké místo zabere její koníček sběratelství, který má počlivě uschován ve skříňkách v šanonech. Až na tento koníček - který jsem měla donedávna také - je mi vzorem v minimalismu. Jsem ráda, že už nic nesbírám, hodně se mi ulevilo.

4. Miluška

Miluška je minimalista každým coulem. Ač vychovala s manželem tři děti, vždy měla jen věci, které používala. Vše ostatní hned letělo. Nyní bydlí již pouze s manželem (děti dospěly a bydlí jinde), má doma ještě méně věcí. Vše rozdala svým dětem, kamarádkám, spolupracovnicím, kamarádům svých dětí. Hodně zmizelo v popelnicích. Nepotřebuje žádné sady nádobí navíc, skleničky, vázičky a podobné pracholapky. Není sentimentální, nežije minulostí ani budoucností. žije teď a tady. Toho bych chtěla taky docílit.